Jak fungují nakladatelství

V Čechách (ale třeba i v Německu a dalších zemích) se tradičně rozlišují nakladatelství a vydavatelství.

Nakladatelství vydává knihy a jiné neperiodické publikace a tiskoviny, vydavatelství periodika: tj. hlavně noviny a časopisy. Zákon ale na tato rozlišení nijak netlačí, v podstatě mohou obě skupiny vydávat totéž, včetně hudebních nosičů či počítačových her, angličtina pak toto rozlišení vůbec nemá.

Nakladatel je majitel či jednatel společnosti, který může, ale nemusí být jejím zaměstnancem. V případě akciové společnosti je na místě nakladatele správní rada (představenstvo). Společnost má jednoho či více ředitelů různých úseků (obchodní, ekonomický, technický, výrobní, marketingový, inzertní) a jednu či více redakcí (např. redakce beletrie, vědy a techniky, lékařské literatury apod.). V čele každé redakce stojí šéfredaktor. Šéfredaktoři jsou většinou stavěni na úroveň ředitelů (pokud ne, cítí se nedocenění). Takovouto strukturu pak většinou zastřešuje generální ředitel, zodpovídající se nakladateli (představenstvu).

Klasická redakce se skládá ze šéfredaktora, literárních či odborných redaktorů (příp. editorů), výtvarných redaktorů, technických redaktorů (nezaměňovat s pojmem odborný redaktor, který má na starosti třeba technickou literaturu), korektorů, grafiků a lektorů. Mnohé z těchto činností bývají zajišťovány externě. Grafici mohou ale také pracovat mimo redakce jako DTP studio, spadají pak většinou pod úsek výroby.

Když přijde do nakladatelství rukopis (dnes se tak nazývají i texty v digitální formě), obdrží ho příslušný literární či odborný redaktor k posouzení. Pokud je rukopis svým tématem či odborností příliš specifický, může ho redaktor zadat ještě k (většinou externí) lektoraci nějakým odborníkům na dané téma. Na základě tohoto posouzení (příp. lektorského posudku) redaktor rukopis odmítne či doporučí k vydání šéfredaktorovi. Šéfredaktor rozhodne, zda rukopis zařadí nebo nezařadí do edičního plánu, který pak předkládá jako celek ke schválení vedení firmy. Pokud je rukopis schválen k vydání, podepíše šéfredaktor s autorem nakladatelskou smlouvu. Následně (ale někdy už v průběhu schvalování) navrhne výtvarný redaktor formát, vazbu, grafickou úpravu, barevnost, příp. ilustrátora a technický redaktor navrhne a spočítá rozsah knihy (druh papíru, vazby atd.).

Do devadesátých let, kdy fungovala nejdříve ruční a pak strojová sazba, následovali v procesu výroby: sazeči (kteří vyrobili sazbu) a zlomaři (kteří sazbu podle makety, slepené ze „sloupcových obtahů“ výtvarným či technickým redaktorem, tzv. „zalámali do stran“). Mezitím, ať už na „sloupcových obtazích“ či „zlomu“ pracovali korektoři, kteří standardně prováděli trojí korekturu (strojopisu, obtahů a zlomu), stejně tak jako literární či odborný redaktor a pochopitelně autor.

Dnes dostává digitalizovaný text většinou již přímo počítačový grafik (též DTP operátor), který všechnu tuto práci udělá sám a průběžně zapracovává jazykové a autorské korektury, většinou prováděné též v digitální podobě.

Výsledkem tohoto procesu jsou tiskové podklady, z nichž po tzv. imprimatur (schválení k tisku), tiskárna vyrobí určené množství publikací.

V dobách, kdy proces výroby knihy trval mnoho měsíců i let a běžně vycházely desetitisícové náklady, existovaly i tzv. signální výtisky, kdy tiskárna vytiskla jen malou část nákladu a dotisk se realizoval až po jeho kontrole a schválení. Dnes, kdy je průměrná výrobní lhůta knihy přibližně 50 dnů (ale v extrémních případech je možno ji vyrobit i do tří dnů) se tento způsob již opustil.

Tato struktura, jak jsme ji popsali výše, platí však jen pro největší nakladatelské domy, které v Čechách spočítáte na prstech jedné ruky (například specialista na odborné knihy Grada, která má v nakladatelské části přibližně 50 stálých zaměstnanců).

Drtivá většina nakladatelství má jen několik stálých zaměstnanců. Jedno velmi známé nakladatelství, které vydalo již přes 3000 knih a vydává např. Stephena Kinga a jiné bestselleristy, zaměstnává všehovšudy pět lidí (včetně majitelů) a výjimkou nejsou ani nakladatelství, tvořená jedním či dvěma lidmi. Na veškerou ostatní práci si najímají externisty.

I z tohoto důvodu můžete často zjistit, že některá nakladatelství si nedrží ani žádné kancelářské prostory.

Velikost sídla firmy však nevypovídá nic o její kvalitě nebo serióznosti (podle zákonů profesora Parkinsona je dokonce výstavba luxusního sídla firmy zcela jasným příznakem, že má potíže a je na hranici krachu). Tu si musíte odvodit vždy z úrovně publikací, které vydává. Znám několik malých nakladatelů, kteří každý rok vydají několik skvělých a kvalitních knih, ale žijí v paneláku.

K malým nakladatelstvím se dá nakonec dodat věta, kterou kdysi pronesl jeden majitel takové miniaturní firmy, když dopodrobna vysvětlil svému jedenáctiletému synovci, jaké všechny profese v nakladatelství musí být:

„A v mém nakladatelství, milý Martine,“ řekl s neskrývanou hrdostí, „dělám všechny tyhle profese já sám.“

Obdivný pohled, který na něj synovec v tu chvíli vrhl, stačil dotyčnému nakladateli k dobrému pocitu minimálně do dalšího odpoledne.

Konec

Další texty k tématu naleznete v rubrice Jak dobře psát

© Stanislav Hudský, 2010

Chcete vydat knihu?Knihy autora:

Jak napsat dobrou knihu Silentium Psychokrator Petrachtace Bestiář
Slepička dle Sade
Jak napsat dobrou knihu

Jak napsat dobrou knihu

Text Jak napsat dobrou knihu byl zveřejněn v roce 2010 a od té doby si ho již přečetlo přes 75 000 jednotlivých čtenářů. Od roku 2011 je k dispozici i ve formě e-knihy na adrese: https://www.artporte.cz/e-shop/domu/21-jak-napsat-dobrou-knihu-stanislav-hudsky-9788087105214.html

Mohlo by se vám líbit...

komentářů 8

  1. Profilový obrázek Hana napsal:

    Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jaké vzdělání (popřípadě obor)je potřeba pro praci v nakladatelství? Zajímá mě především pozice editora, avšak ne do bulvárních novin, ale opravdu nakladatelství.
    Ještě bych se chtěla zeptat jestli znáte nějaké rady jak se prosadit na trzích zahraničních nakladatelství? A také jak dostat svou knihu do rukou zahraničních nakladatelů?
    Predem moc děkuji za Vaše odpovědi na všechny mé otázky.

    • Profilový obrázek Stanislav Hudský napsal:

      Dobrý den,
      v každém nakladatelství budou požadavky asi poněkud jiné, ale v životě jsem spolu s personalisty vedl několik přijímacích řízení, takže zkusím odpovědět.
      Obecně vzato je pro práci (literárního) redaktora / editora v (knižním) nakladatelství nutná především zcela bezvadná znalost pravopisu, či – šířeji – gramatiky, což musí být zcela patrné již z případného CV, které do nakladatelství zašlete.
      Dále je nutný skutečně hluboký (i široký 😉 ) zájem o literaturu, což předpokládá většinou skutečně celoživotní dlouhodobý zájem. Nejde o to, načíst si před pohovorem jen pár populárních titulů, natož jen recenzí, dobrá znalost klasiky i obecný přehled o současné literatuře napříč žánry se při pohovoru se zkušenými nakladatelskými pracovníky velmi rychle ukážou v pravém světle.
      Dále je nutná schopnost opravdu rychle číst a přitom se dobře orientovat v textu a být schopen zhodnotit literární kvality textu: úroveň jeho stylistiky, dramatickou výstavbu, působivost ideje, originalitu fabule, dynamiku syžetu, přirozenost a působivost v používání různých literárních prostředků (např. popisů, dialogů, literárních figur apod.), ohodnocení bohatosti slovní zásoby a v neposlední řadě i schopnost racionálního zhodnocení prodejnosti textu, tj. jakou cílovou skupinu čtenářů a s jakým efektem má text šanci oslovit, jaký je jeho marketingový potenciál.
      Samozřejmostí je dobrá znalost angličtiny; němčina, francouzština, španělština navíc jsou značným plusem.
      Dobrý nakladatelský redaktor musí mít kvalitní, bezprostřední a kultivovaný nejen písemný, ale i mluvený projev, často může nakladatelství reprezentovat i na veřejnosti, např. na křtech knih, při rozhovorech v médiích apod.
      Znám několik středoškoláků či středoškolaček, kteří jsou dnes kvalitními literárními redaktory (v jednom případě i šéfredaktorem), ale většinou se na takovou pozici propracovávali léta, někdy i desítky let, absence vysoké školy s oborem ČJ a literatura je dnes v tomto oboru veliký handicap, v konkursech, kterým jsem byl přítomen, středoškoláci nikdy neskončili na prvních místech (na druhou stranu nebývali ani na posledních, nedostatek formálního vzdělání většinou dohnali hlubokým dlouhodobým zájmem o literaturu).
      Nejvhodnější je absolvovat nějakou vysokou školu, která je známá svojí kvalitou, kde je jedním z hlavních oborů český jazyk a literatura.
      Podle mých zkušeností byli v konkurzech na místa redaktorů v posledních letech nejúspěšnější absolventi různých humanitních oborů, překvapivě často z vysokých škol, do nichž by to člověk vůbec neřekl: např. teologických fakult, zatímco např. třeba absolventi oboru scenáristika na FAMU patřili, bohužel, v posledních letech k nejhorším uchazečům, ať již po stránce pravopisné, či po stránce literární teorie a věcnosti při práci s textem.
      Pokud se chcete jako autorka prosadit na zahraničních trzích a nejste cizinka, tj. rodilá mluvčí např. z Německa, GB či USA (abyste mohla své texty nabízet přímo), je třeba být nejdříve nesmírně úspěšná v ČR, prodávat zde mnohatisícové náklady, sbírat literární ceny a najít nakladatele (či obecně: prostě nějakého investora), který bude do prezentace Vašeho díla v zahraničí investovat desítky tisíc, ať již při přímých nabídkách překladů zahraničním nakladatelům, či při osobních jednáních na zahraničních knižních veletrzích. To je opravdu těžké a v posledních desetiletích se to povedlo skutečně jen několika českým autorům, kteří jsou nejen výborní spisovatelé, ale jsou dobří i v živé komunikaci s publikem, cizích jazycích a mají osobní kouzlo, či charizma (např. Jaroslav Rudiš).

  2. Profilový obrázek Ludmila Horáková napsal:

    dobrý den,mohl byste mi prosím poradit nějaká konkrétní nakladatelství kam nabídku poslat,tedy ta nejserioznější.Děkuji a hezký večer,L.Horáková

    • Profilový obrázek Stanislav Hudský napsal:

      Dobrý den, v Česku je na 3500 nakladatelství, já – jakožto člověk z branže – si nemohu dovolit je nějak kádrovat. Ale logicky jsou většinou seriózní ta, která vydávají hodně knížek a existují už hodně dlouho. Jinak já osobně spolupracuji s nakladatelstvím ArtPorte, na které naleznete odkaz v levém menu.

  3. Profilový obrázek Jitka Machová napsal:

    Dobrý večer,
    Skvělá “knih”. Děkuji za nápady a tipy. Jen jsem se nedozvěděla jednu zásadní informaci. Budu-li opravdu mít dílo té kvality, že budu dychtit se o ně podělit, mám jej posílat najednou více nakladatelům, nebo jednotlivě a čekat na odmítnutí a až pak zkusit štěstí jinde…
    Díky za odpověď.
    Jitka Machová

    • Profilový obrázek Stanislav Hudský napsal:

      Dobrý večer, já vždycky doporučuji si vybrat podle webových stránek nakladatelství ta, která publikují Vám nejbližší žánry a vypadají nejseriózněji, sestavit si z nich tabulku a oslovit jich klidně třeba i několik desítek najednou. Ale rozhodně ne hromadným e-mailem! Na většinu nakladatelů/redaktorů totiž působí opravdu velmi negativně, když v hlavičce e-mailu vidí seznam padesáti svých největších konkurentů! Takže pěkně ručně, jedno po druhém. Odpoví jich stejně jen výrazná menšina, takže není proč se nějak „žinýrovat“. V Čechách je přes tři tisíce nakladatelství, a kdybyste měla vždycky poslat text jen do jednoho a měsíc čekat na odpověď, než text pošlete jinému, strávila byste s tím 250 let. 😉 Jinak – v nakladatelství, se kterým (dnes už jen externě) spolupracuji já, je čtení příchozích textů zpoplatněno, ale zase má autor jistotu, že dostane zpět skutečně seriózní zhodnocení svého textu z hlediska gramatiky, stylistiky, slovní zásoby, ideje, fabule, syžetu i prodejnosti – byť ne vždycky se podaří dodržet třínedělní termín, i lektoři jsou jen lidé a občas marodí a podobně. 😉 Ale zkrátka: určitě text nabízejte všude, kde to jde. Ročně vychází přes 8.000 beletristických knih. Konkurence je největší v historii. Není čas na hrdinství! 😉

  4. Profilový obrázek Petr Burian napsal:

    Perfektní, čtivé, polopatické a přitom přesné a vtipné. Děkuji moc za takový počin. Jako amaterského psavce mě to utvrdilo v tom, že amatérským psavcem zůstanu už navždy, a že tu výpověď v práci nemám podávat. Ovšem pořád je to lepší varianta, než snít o tom, jak mi nějaký kouzelný dědeček vydá knihu a lidé budou na ulici nadšeně aplaudovat mé projíždějící limuzíně. Děkuji

    • Profilový obrázek Stanislav Hudský napsal:

      Vážený pane Buriane, nikdy neříkejte „nikdy“ ani „navždy“, s jedinou výjimkou: pokud zrovna nestojíte před oddávajícím. 😉 Byl bych nerad, kdyby tenhle text někoho odradil od psaní, přál jsem si naopak, aby vyvolal v lidech chuť psát dobře. A kouzelní nakladatelští dědečkové existují a vždycky má smysl to u nich alespoň zkusit – i když statisticky vzato není v jejich silách splnit přání více jak jednomu autorovi ze dvaceti. 😉

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Při poskytování služeb nám pomáhají cookies. Používáním webu s tím vyjadřujete souhlas. Více informací

CO JSOU COOKIES? Cookies jsou malé datové soubory, které jsou nezbytné pro správnou funkci internetových stránek, a které váš prohlížeč někdy ukládá ve vašem počítači nebo mobilním zařízení, což je běžné u většiny moderních internetových stránek. Stránky si tak na určitou dobu zapamatují úkony, které jste na nich provedli, a preference (např. přihlašovací údaje, jazyk, velikost písma a jiné zobrazovací preference), takže tyto údaje pak nemusíte zadávat znovu a stránky se i rychleji načítají. JAKÉ COOKIES POUŽÍVÁME? Tyto internetové stránky používají elektronický publikační systém Wordpress a internetovou analytickou službu Google Analytics, které využívají tzv. „cookies", což jsou textové soubory umístěné ve vašem počítači, jež pomáhají internetovým stránkám analyzovat, jak je uživatelé používají. Informace, které „cookie" vytvoří o vašem použití internetových stránek (včetně vaší IP adresy), budou předány firmě Google, Inc. a uloženy na serverech ve Spojených státech amerických. Google použije tyto informace ke zhodnocení vašeho použití internetových stránek. Sestavuje totiž zprávy o aktivitách na internetových stránkách pro správce internetových stránek a poskytuje další služby, jež se týkají aktivit na internetových stránkách a používání internetu. Může také tyto informace zaslat třetím stranám, pokud to vyžaduje zákon nebo pokud informace pro firmu Google třetí strany zpracovávají. Google neporovnává vaši IP adresu se žádnými dalšími údaji, které spravuje. Výběrem příslušného nastavení na vašem prohlížeči můžete používání cookies odmítnout. V takovém případě se však může stát, že nebudete moci využívat všech funkcí těchto internetových stránek. Používáním těchto internetových stránek souhlasíte s tím, aby společnost Google vaše údaje zpracovávala takovým způsobem a za takovým účelem, jež jsou uvedeny výše. Systém Wordpress pak používá cookies při komunikaci s naším serverem, abyste se nemuseli neustále znovu přihlašovat a aby se vám načítaly stránky rychleji. JAK UPRAVIT VYUŽÍVÁNÍ COOKIES? Využívání cookies lze upravit podle toho, jak potřebujete (např. je můžete vymazat). Podrobné informace uvádí stránky AllAboutCookies.org. Můžete vymazat všechny cookies, které jsou již na vašem počítači a většina prohlížečů také nabízí možnost zabránit tomu, aby byly cookies na váš počítač ukládány. Pokud však tuto možnost využijete, budete zřejmě muset manuálně upravovat některé preference při každé návštěvě daných stránek a nelze ani vyloučit omezení některých služeb a funkcí stránek.

Zavřít