Mrtvá na pramici (7)

Jiří Pešaut: Mrtvá na pramici

Předchozí část

Což o to, putovat po břehu Berounky bylo nádherné, zpěněné proudy, rozmanité zátočky, tajemné tůně, jenom tak mít čas si nahodit! Kdybyste viděli, co tam bylo překrásných tloušťů, kteří čekali pod porosty trav na mušku spadlou do vody, nebo ty lovící boleny dravé, před kterými zdrhala hejna vyplašených stříbřitých rybek! Jenomže já jsem si na lov musel nechat zajít chuť.

Šel jsem po břehu a každého rybáře se ptal jak na dívku, tak na pramici. Dívku však nikdo nepoznával a o pramici se mi také nepodařilo zjistit nic podstatného. Až téměř u Račic se mi podařilo přece jenom něco trochu zajímavého najít. V trávě ležela bankovka — tuzexové bony. Tady, v blízkosti chatové osady bych je rozhodně nečekal. Ne, že by je někdo z chatařů nemohl vlastnit, ale že by je s sebou tahal k řece?

Brzy jsem potkal Noska, který se vracel očividně spokojený. Nic podstatného nezjistil, zato se u jedné paničky dobře najedl, vepřovým se zelím nikdy nepohrdne. Manžel té dámy se dlouho nevracel z ryb, a ona přece nebude čekat, dokud její připravená dobrůtka nevystydne.

„A máte aspoň něco zajímavého, pane Nosek?“

„Dobře tu vaří, hlavně vepřový je výtečný, ale tu dívku nepoznal nikdo. Myslím si, že bysme tu ještě měli s výslechy pokračovat. Vezmu si to na starost. A co ty?“

„Nic, jenom snad, ale to asi nebude důležité.“

„O co jde?“

„Našel jsem tu tohle!“

„Bony? Hm, to asi opravdu nebude důležitý, ale raději je schovám u sebe. Samozřejmě jako důkazní materiál.“

VIII.

Z restaurace se Antonín Mazaný, který by si v tuto chvíli mohl říkat spíše Namazaný, vracel opět se zavírací dobou. Ke konci jeho vyprávění seděla kolem jejich stolu celá hospoda a musel slíbit, že svůj příběh příště dovypráví. Tonda sice namítal, že se takhle z něj stane brzy alkoholik, ale ve skutečnosti byl rád, že získává doma ve Lhotě nové přátele. Jistě, nebyl úplný cizák, ale od smrti jeho rodičů uplynulo již několik let a on sem příliš nejezdil. Mnoho lidí ho tedy neznalo.

S Vaňkem a porybným Láďou se domluvili, že si zajdou na ryby až o víkendu, oba dva totiž pracovali a v týdnu jim moc času na rybaření nezbývalo. Zato Tonda měl volna habaděj. A rozhodně se nechtěl stát strádajícím a chátrajícím penzistou, tak jak je často ukazují v nudných seriálech na Nově.

Důchodový věk přece nemusí znamenat naprostou rezignaci. Pokud to zdraví dovolí, tak není třeba se hrbit, plahočit k lavičkám v parku a krmit tlusté holuby. Ve skutečnosti je dost aktivních starých lidí, o kterých se však, bohužel, tolik nemluví. Nejspíš proto, aby měli mladí ze stáří předem strach. Zdravé a svěží důchodce náš důchodový systém nepotřebuje…

Antonín Mazaný byl duchem lovec a dobrodruh. Jinak by asi ani nemohl pracovat tolik let u policie. Doma ve stavení se nezdržoval příliš dlouho, na nějaké domácí práce nebyl moc stavěný. Také podle toho jeho domácnost vypadala. Kopa neumytého nádobí, pohozené prádlo, jeho domovu chyběla hospodyně. Ale na to byl chytrý dost, ještě toho trochu. Svoboda je svoboda.

A tu si hodlal užívat do sytosti.

Vyjel si krajem polabských nížin k oblíbenému malému lomu ve Vrbčanech. Jako kluk tam chytával malé okouny, ale viděl tam chytit i metrovou štiku. Malé vody kolikrát skrývají nejedno tajemství.

Vzpomínal si, jak tam tehdy k vodě přijela starým fiatem mladá blondýna. U lomu sedělo krom něho už jenom pár dědků, kteří marně čekali na svůj záběr. Příjezd atraktivní ženy byl pro ně pozdvižením. A co si budeme povídat, i pro dospívajícího Tondu.

Žena se jakoby nic úplně svlékla, což byla v těch dobách větší odvaha, než dnes. Rybářům div nevyskočily oči z důlků, ale byli zvyklí mlčet a trpělivě čekat. Přesto v té chvíli určitě každý z nich snil o flirtu s krásnou mořskou pannou.

Blondýna pomalu vstoupila do chladivé vody a ladnými tempy přeplavala maličký lom. Bílé vlasy za ní vlály jako ohon elegantní komety.

U druhého břehu se otočila a plavala na znak zpátky. Její ňadra vykukovala z vody jako nějaké majáky. Příroda si umí s krásou pohrát.

Potom tato nádherná nymfa, tento sen všech mužů, vystoupila z tůně, osušila se a k překvapení všech rybářů vyndala z auta rybářský prut. Napíchla na háček rybku, kterou měla s sebou v řízkovnici a ladným obloukem ji nahodila k protější skále. Netrvalo to snad ani minutu a její kačena se prudce potopila. Rybářka chvilku počkala, přičemž si zdánlivě bezelstně vychutnávala pohledy ostatních rybářů, a potom rychle a silně přisekla. Prut se rázem ohnul do oblouku. Brzda navijáku kvílela, jak se obrovská štika vydala napříč lomem. Vytvářela na hladině obrovské víry a vlny. Vyskakovala metr nad hladinu a vzápětí směřovala až na dno temné tůně.

Rybáři nevěděli, co sledovat dříve, jestli nahou lovkyni, nebo překrásnou bojující štiku. Jistě to byl pro všechny přítomné nezapomenutelný zážitek.

Boj s rybou trval asi čtvrt hodiny, a nakonec štika svůj zápas prohrála. Měřila něco kolem metru. Blondýna štiku vsunula do vezírku, oblékla si svou krátkou sukýnku a lehce navlhlé triko, které nedovedlo zcela skrýt ženské vnady, nasedla do fiátku, načež se svým úlovkem pomalu zmizela kdesi v dáli.

A v lomu po ní zůstalo jen dlouhotrvající ohromené ticho.

***

Další část

Knihy autora:

Rybolov v srdci Elena Býti lvem

Profesionální literární kurzy pro začátečníky i pokročilé

Mohlo by se vám líbit...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Při poskytování služeb nám pomáhají cookies. Používáním webu s tím vyjadřujete souhlas. Více informací

CO JSOU COOKIES? Cookies jsou malé datové soubory, které jsou nezbytné pro správnou funkci internetových stránek, a které váš prohlížeč někdy ukládá ve vašem počítači nebo mobilním zařízení, což je běžné u většiny moderních internetových stránek. Stránky si tak na určitou dobu zapamatují úkony, které jste na nich provedli, a preference (např. přihlašovací údaje, jazyk, velikost písma a jiné zobrazovací preference), takže tyto údaje pak nemusíte zadávat znovu a stránky se i rychleji načítají. JAKÉ COOKIES POUŽÍVÁME? Tyto internetové stránky používají elektronický publikační systém Wordpress a internetovou analytickou službu Google Analytics, které využívají tzv. „cookies", což jsou textové soubory umístěné ve vašem počítači, jež pomáhají internetovým stránkám analyzovat, jak je uživatelé používají. Informace, které „cookie" vytvoří o vašem použití internetových stránek (včetně vaší IP adresy), budou předány firmě Google, Inc. a uloženy na serverech ve Spojených státech amerických. Google použije tyto informace ke zhodnocení vašeho použití internetových stránek. Sestavuje totiž zprávy o aktivitách na internetových stránkách pro správce internetových stránek a poskytuje další služby, jež se týkají aktivit na internetových stránkách a používání internetu. Může také tyto informace zaslat třetím stranám, pokud to vyžaduje zákon nebo pokud informace pro firmu Google třetí strany zpracovávají. Google neporovnává vaši IP adresu se žádnými dalšími údaji, které spravuje. Výběrem příslušného nastavení na vašem prohlížeči můžete používání cookies odmítnout. V takovém případě se však může stát, že nebudete moci využívat všech funkcí těchto internetových stránek. Používáním těchto internetových stránek souhlasíte s tím, aby společnost Google vaše údaje zpracovávala takovým způsobem a za takovým účelem, jež jsou uvedeny výše. Systém Wordpress pak používá cookies při komunikaci s naším serverem, abyste se nemuseli neustále znovu přihlašovat a aby se vám načítaly stránky rychleji. JAK UPRAVIT VYUŽÍVÁNÍ COOKIES? Využívání cookies lze upravit podle toho, jak potřebujete (např. je můžete vymazat). Podrobné informace uvádí stránky AllAboutCookies.org. Můžete vymazat všechny cookies, které jsou již na vašem počítači a většina prohlížečů také nabízí možnost zabránit tomu, aby byly cookies na váš počítač ukládány. Pokud však tuto možnost využijete, budete zřejmě muset manuálně upravovat některé preference při každé návštěvě daných stránek a nelze ani vyloučit omezení některých služeb a funkcí stránek.

Zavřít