Ukaž mi takovou housku, kalousku!

Jsem docela šokovaný, na kolika serverech se pouští lidé do diskuzí o DPH na knížky, aniž by vůbec chápali podstatu problému.

Spousta z těchto malých „kalousků“, tedy lidí bez jakékoliv skutečné ekonomické praxe nebo zkušenosti z praktického podnikání na knižním trhu (o příslušném vzdělání ani nemluvě), blábolí pořád dokola cosi o tom, že kdo chce dobrou knížku, tak za ni klidně zaplatí i o čtyřicet korun víc nebo si ji koupí levněji v elektronické formě, a stejní lidé jedním dechem nadávají nakladatelům, že jim jde jen o jejich zisk a křik o „ohrožení kultury“ je jen slovíčkařením, které to má zakrýt.

Tak tedy:

1. Zvýšení DPH se nakladatelského zisku na titulech, které po něm budou vydány, nijak netkne. Nakladatelé jsou plátci DPH, a protože ceny jsou obrovskou konkurencí stlačeny na minimum, budou muset zdvihnout prodejní ceny a zvýšení kompletně zaplatí čtenář. Kdo to neví, je blb. (Ministr financí to neví.)
2. Čeho se zvýšení DPH tkne velmi, je celkový počet vydaných titulů. Nakladatelé většinou platí DPH čtvrtletně (měsíční placení by jim zatížilo agendu o další desítky tisíc ročně). Takže když vydáte ročně 10 knih, za které zaplatíte tiskárně 1.000.000 Kč, DPH z toho dnes činí 90 909 Kč. DPH za říjen až prosinec, kdy vydáváte nejvíce titulů, vám ale stát vrátí až v únoru, tedy v mnoha případech až po téměř pěti měsících. Pokud budete chtít stejné množství knih vydat po zvýšení daní na 19 %, nezaplatíte 1.000.000, ale budete muset zaplatit 1 081 818 Kč. Vzhledem k tomu, že nakladatelé v ČR jsou bankami vnímáni jako příliš rizikoví a nejsou jim poskytovány překlenovací úvěry, mnoho z nich už těchto 81.818 Kč navíc nebude moci investovat. Proto vydá raději méně knih. Zdálo by se, že půjde jen o přesun těchto knih do příštího čtvrtletí. Jenže částku, kterou by chtěl v příštím roce nakladatel takto použít, bude muset mezi tím zdanit patnácti procenty, takže o tyto peníze definitivně přijde. Jednoduchou logickou úvahou zjistíte, že ročně tak vyjde minimálně o 9 % knih méně, protože nakladatelé nebudou mít dostatek volného kapitálu na pokrytí momentálních výdajů. V ČR to znamená téměř 1600 titulů ročně mínus. Ano, 1600 nevydaných knih!
3. Někteří kalouskové volají: „No a co! Beztak vychází spousta braku, alespoň budou nakladatelé pečlivěji vybírat kvalitnější tituly!“ To je ryzí blud. Braku se to nijak netkne. Brakovou literaturu nevydávají nakladatelé proto, že by v ní měli perverzní zálibu, ale protože se prodává a z něčeho žít musí. Naopak kvalitní knihy, ať už beletristické či vědecké, které kupuje jen poměrně málo lidí, nakladatelé vydávají především z důvodů prestižních, často i osobních, z pocitu, že je potřeba tyto věci vydávat, ano, právě kvůli kultuře a vzdělanosti obyvatel státu, ve kterém chtějí vychovávat svoje děti, žít a dožít. Jenomže když není na investování a jde o přežití, které knihy padnou pod stůl nejdříve? Jistěže, právě ty kvalitní. Nevyjde tedy o 9 % méně braku, ale o mnohem více procent méně kvality.
4. 95 % knih na světě se neprodá ve větším nákladu jak 1000 ks. Jestliže průměrný nakladatel v Čechách vydá ročně 12 knih, dosáhne průměrného měsíčního příjmu něco přes 20.000 Kč. Ano, přesně tak. Ani ne průměrný plat. Zaplaťpánbůh za něj. Když je člověk skromný, žít se za něj dá. Donutí-li ho však zvýšení DPH k omezení ročních investic na vydání 10 knih, klesne jeho měsíční příjem na 16.600 Kč. Normální člověk v takový moment zavře krám, ehm, nakladatelství a půjde někam montovat německé škodovky. Nebo se na protest upálí. Nebo prostě vezme kramle. Takže nevydá jen o 2 kvalitní knížky méně, ale o 12. V tomto ohrožení se ocitne více jak polovina českých nakladatelů a výsledkem tedy může být až o 6000 kvalitních titulů ročně méně! Třetina českého knižního trhu!
5. Komerčně zaměřená nakladatelství začínající autory prakticky nevydávají. Těm dávají šanci právě ta malá, která jsou vedena skromnými nadšenci. Takže se nebudou čeští autoři vydávat a spousta z nich se na psaní vykašle. Nemyslete, i valná část geniálních literárních děl historie vznikla mj. proto, že měl autor šanci knihu vydat a dostat za ni alespoň něco na přežití. Když nebudou mít autoři možnost vydávat a budou méně psát, nebudou mít také možnost profesionálně růst. Za dvacet let to bude na úrovni literární kultury sakra znát.

Ve výsledku to znamená, že vinou zvýšení DPH nejenom přijdeme o tisíce knih, ale že také samozřejmě stát ve výsledku vybere z DPH na knihách méně než před jeho zvýšením! Všichni ztratíme, nikdo nic nezíská a navíc přijdou stovky lidí o práci, protože padnou malé tiskárny.

A ještě jednu poznámku k těm, kteří srovnávají knihu s houskou. Dobrou knihu autor píše řadu měsíců či let. Vím z vlastní zkušenosti, že je to skutečně tvrdá a – budete se divit – často i fyzicky vyčerpávající práce. Literární redaktor pak nad knihou stráví mnoho dalších dnů. Ilustrátoři, grafici, tiskaři – většina těch, co jsem poznal, jsou lidé, kteří knihy milují, protože vědí, jak nesmírně mnoho je v nich práce. Výsledná tisícovka knih (to je u nás průměrný náklad) je tisíc malých artefaktů. A i po vydělení tisícem v sobě každý kousek skrývá celé hodiny čisté lidské práce. Pokud se opravdu povedou, všechny nás přežijí, aby třeba za dvě stě let vyprávěly o tom, jací jsme byli, čím jsme žili, o co jsme se snažili, zda jsme se pro sebe i příští generace snažili vytvořit něco trvalého nebo zda jsme všechno nacpali do pitomých tunelů pro naše čím dál tím dražší auta (z nichž jde většina zisku pryč ze země), předražených vehiklů pro armádu, která nikdy nebojovala, a stamilionová ozvučení papalášských konferencí o ničem.

Ukaž mi takovou housku, kalousku!

© Stanislav Hudský, 2011

Knihy autora: