Další obtížné mezní žánry

Castle in the sky, autor: Sang Sub Kim

Castle in the sky, autor: Sang Sub Kim

Kromě fantastické literatury pro děti a mládež, o které pojednával minulý článek, existují i další literární žánry, které mohou používat fantastické prvky. O historické či historizující sci-fi a fantasy už řeč byla, a to velmi podrobně (mj. zde a zde), proto se budeme věnovat dalším dvěma, které občas využívají fantastických rekvizit, případně autoři fantastiky do „těchto vod“ vcelku rádi občas zabrousí.

Sci-fi nebo fantasy detektivka

Pochopitelně i detektivní příběh se může odehrávat v jakékoli možné minulosti, přítomnosti i budoucnosti naší Země či na kterémkoli jiném (zdánlivě sebenemožnějším) světě. Stejně tak oběťmi, pachateli nebo vyšetřovateli zločinů mohou být jacíkoli alespoň trochu nebo nějak myslící tvorové, případně zločin může být spáchán či naopak odhalen jen díky tomu, že bylo použito nových neznámých vynálezů, dosud neobjevených přírodních zákonů nebo nadpřirozených schopností.

V tomto všem se samozřejmě autorově fantazii žádné meze nekladou, on sám by měl ovšem kriticky zhodnotit, jestli jím použité fantastické prvky jsou opravdu nosné, funkční a do celkové logiky a struktury příběhu se hodící. Taktéž pokud se jeho detektivní zápletka odehrává v nějakém zcela cizím světě (magickém, mimozemském, alternativní historii…) či postavy v něm vystupující jsou libovolní ne-lidé, musí se řídit všemi pravidly pro tvorbu fantastických světů a/nebo ne-až-tak-úplně-lidských postav.

Podobně jako v případě fan-fiction, i zde je velmi žádoucí, aby autor před tím, než začne psát sci-fi nebo fantasy detektivku, měl tuto věc předem vědomě rozhodnutou, tedy měl zcela jasno v tom, že ji opravdu psát chce – a ne aby se pro sci-fi nebo fantasy postavy či „rekvizity“ (o kterých bude některý z příštích článků) narychlo rozhodoval až během psaní, nejčastěji v okamžiku, kdy prostě neví, jak dál, a tyto prvky jsou tak pro něj pouze „berličkami“, které mu mají pomoci z „úzké uličky“, do které se vlastní vinou dostal.

Dalším poměrně nelehkým úkolem je „vybalancování“, tedy aby oba žánry, jak detektivka tak některý z žánrů nebo subžánrů fantastiky, byly v určité rovnováze, aby ani jednoho ani druhého nebylo příliš mnoho nebo příliš málo. A samozřejmě je nutné, aby při psaní příběhu byla ctěna jak všechna pravidla detektivky, tak také té které „odrůdy“ spekulativní literatury, pro kterou se autor rozhodl.

Je to tedy opět docela oříšek, ne nepodobný napsání kvalitní historické fantasy.

Humoristická fantastika

Je jasné, že i veselé, komické, groteskní či jinak „bláznivé“ příhody se mohou odehrávat jakékoli bytosti a/nebo v libovolném světě, a stejně tak že humorná zápletka nebo pointa může vyplynout pouze z čistého zjištění, že v našem světě je „něco jinak“. Pochopitelně i v humoristické literatuře platí, že fantastické prvky by neměly být „z nouze ctnost“ v okamžiku, kdy si autor neví rady, ani samoúčelnými ozdůbkami nebo dokonce bohapustou „vatou“.

Poměrně častým případem humoristiky s fantastickými prvky je satirapolit fiction, o kterých již byla zmínka v souvislosti s fanfikcí. Jakékoli fantastické prvky či rekvizity lze využívat k tomu, aby výrazněji vynikla kritika soudobé společnosti, případně lze současné nešvary připisovat nějaké hypotetické „cizí“ a „barbarské“ kultuře, nebo naopak současné chyby, omyly, hlouposti a nesmysly, které my sami už kolikrát ani nevnímáme, jsou náhle daleko viditelnější, když na ně poukazuje a komentuje je „příchozí odjinud“ či pokud se ocitnou v kontrastu s nějakou vymyšlenou vyspělejší či dokonce ideální společností.

Zvláštním případem je pak domýšlení situací (komických nebo absurdních), kam až by taky současný politický a společenský vývoj mohl dospět.

Svým způsobem se dá říci, že toto využití spekulativní fikce je vlastně úplně nejstarší – a existuje již (věřte tomu nebo ne) celé ne stovky, ale rovnou tisíce let.

Prvním známým neanonymním představitelem tohoto způsobu psaní byl antický satirik Lúkianós, který své hrdiny nechal velmi často cestovat do podsvětí nebo rozprávět s bohy, námětem jednoho jeho románu jsou příhody muže, kterého služka thessalské čarodějnice omylem proměnila v osla, on byl vzápětí ukraden lupiči a coby osel tělem, ale člověk stále svým myšlením a cítěním, zažíval mnoho neuvěřitelných příhod a absurdních situací.

Za zvláštní zmínku stojí fakt, že Lúkianós jako úplně první doložený autor také svého hrdinu nechal putovat na Měsíc, kam se dotyčný dostal pomocí nikoli magie, ale ryze technickými prostředky – ptačími křídly připevněnými ke svým pažím.

Připomínat Johnatana Swifta s jeho zeměmi obrů, liliputů, bláznivých laputských vědců, sice nesmrtelných, leč poloblbých Strubulgů i moudrých koní Hvajninimů, je asi zbytečné. O něco méně známí a z tohoto hlediska opomíjení (přinejmenším v naší zemi) jsou ale francouzští osvícenci, což považuji za velkou škodu. Jednak tento způsob psaní dotáhli ve své době k absolutní dokonalosti, v mnohém by mohli být vzorem i pro současné spisovatele, ovšem srdce každého správného fanouška sci-fi musí zaplesat už jenom kvůli rekvizitám, které při psaní svých politických satir často používali. Charles Montesquieu např. předjímal možnost vynalezení ultimátní zbraně podobné jaderné bombě, zatímco pan Voltaire, který byl v tomto žánru skutečným mistrem a zároveň neuvěřitelným novátorem, zašel ještě dál – je úplně prvním doloženým literátem, který ve svém díle použil prvek návštěvy mimozemšťanů (jeden byl ze Síria a druhý ze Saturnu) na naší planetě.

Obzvláště zajímavé na Voltairově díle Mikromegas (s podtitulem „filosofický román“, byť my bychom jej dnes nazvali nejspíš dlouhou povídkou nebo novelou) je to, že (na rozdíl od mnoha svých pozdějších následovníků) se nesnažil pomocí nějakých „technoblábolů“ popisovat, jakým způsobem tito dva mimozemští chlapíci vesmírem pro zábavu putují – za prvé pro něj bylo podstatné, že ti dva Zemi navštívili, co na ní viděli a co si o tom mysleli, a zbytek nechal na fantazii čtenáře (jehož inteligenci ani představivost nehodlal podceňovat), a za druhé byl patrně dostatečně prozíravý a jasnozřivý na to, aby mu bylo jasné, že vysvětlení jsoucí v souladu s nejnovějšími vědeckými poznatky jeho doby může být za pár desítek, natož pak stovek let nedostatečné, mylné a tím tedy i neplánovaně směšné.

I dnešní autor pochopitelně může kráčet ve stopách filosofů a satiriků minulosti a vše, co se mu v dnešní společnosti nelíbí, kritizovat příkrým kontrastem s jinou (ideálnější) společností, z pohledu osob pocházejících „z absolutního jinde“, tepat soudobé nešvary (např. z obav před cenzurou či obviněními z rasismu, xenofobie, politické nekorektnosti a jiného „ideozločinu“) jinotajně tak, že zdánlivě kritizuje nějakou zcela hypotetickou a vymyšlenou cizí společnost, nebo současný možný vývoj záměrně dovádět ad absurdum.

Velmi specifickým subžánrem je potom parodie – a to zejména parodie buď na samotný žánr sci-fi, fantasy nebo hororu, nebo také na některé slavné dílo, svět či hrdinu. Jak ovšem již bylo řečeno v článku o fanfikci, parodovat cokoli vyžaduje takřka dokonalou znalost parodované skutečnosti.

Skutečně dobrá a kvalitní parodie ve fantastice je tím pádem pak malým mistrovským dílkem, které se podaří opravdu jenom málokomu (a i tak třeba jen párkrát či dokonce jedinkrát za život), a kvalitní parodie, která by ale zároveň sebeméně nekopírovala známé vzory (jako je Zeměplocha, Stopařův průvodce po galaxii nebo Červený trpaslík), je přímo hotovým pokladem.

Ovšem její napsání je možná to úplně nejtěžší, co si autor spekulativní literatury ze všech jejích „odrůd“ a „zákoutí“ může jenom vybrat!

Profesionální literární kurzy pro začátečníky i pokročilé

Scarlett Rauschgoldová | Darth Zira

Scarlett Rauschgoldová | Darth Zira

JUDr. Scarlett Rauschgoldová (původní profesí právnička se specializací na mezinárodní a evropské právo) je v Československém fandomu (kterému několik let i předsedala) známá zpravidla jako Darth Zira. Dlouholetá porotkyně Ceny Karla Čapka a svého času i spolueditorka sborníků Kočas. Jako fanynka Hvězdných válek organizovala několik literárních soutěží s tematikou fan-fikcí z tohoto světa. Možná částečně z nostalgie, protože svou autorskou dráhu začínala právě Star Wars fan-fikcemi, od kterých rychle přešla k „obecné“ sci-fi a fantasy. Její povídky se objevovaly nejdříve na netu (Palmknihy, Sarden), posléze i v tištěné podobě, např. v několika číslech Časopisu Mensy ČR, ve sbornících Ježíšku, já chci plamenomet (roč. 2004, 2005 a 2008), Kočas (roč. 2009 a 2011), Cena Fantázie 2006 či Žoldnéři fantasy: Tango s upírem. Více než deset jich odvysílal i Český rozhlas na stanici Leonardo v pořadu Nula jednička. Od roku 2007 se věnuje také sestavování a vydávání povídkových antologií z žánru fantastiky, prozatím vyšly Černé sny aneb příběhy na nedobrou noc (2007), Technokouzla aneb příběhy z jiných světů (2008), Pěna dějin aneb příběhy, které se nestaly (?) (2009) a Jinosvěty aneb (ne)skutečné příběhy (2011). Nějakou dobu spolupracovala se sci-fi přílohou Sarden internetového listu Neviditelný pes a nárazově též s časopisem XB-1 (dříve Ikarie) a pět let vedla společenskou rubriku Rozcestník (dříve Bulvár Alfa Ralfa) v časopise Pevnost, kam občas přispívala také reportážemi z conů (srazů fanoušků sci-fi a fantasy). Na těchto akcích se s ní lze velmi často setkat i jako s přednášející. Rovněž se zabývá překládáním, nejvíce z angličtiny, ruštiny a slovenštiny, mimo odborných textů a kratších povídek přeložila do češtiny sci-fi román Poslední pozemšťanka.(vyd. 2014), fantasy Bratislavská bludička (vyd. 2015) a román Jamese Lucena Star Waes: Háv klamu (vyd. 2007). V roce 2015 vydala výbor svých povídek pod titulem Non serviam.

Mohlo by se vám líbit...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Při poskytování služeb nám pomáhají cookies. Používáním webu s tím vyjadřujete souhlas. Více informací

CO JSOU COOKIES? Cookies jsou malé datové soubory, které jsou nezbytné pro správnou funkci internetových stránek, a které váš prohlížeč někdy ukládá ve vašem počítači nebo mobilním zařízení, což je běžné u většiny moderních internetových stránek. Stránky si tak na určitou dobu zapamatují úkony, které jste na nich provedli, a preference (např. přihlašovací údaje, jazyk, velikost písma a jiné zobrazovací preference), takže tyto údaje pak nemusíte zadávat znovu a stránky se i rychleji načítají. JAKÉ COOKIES POUŽÍVÁME? Tyto internetové stránky používají elektronický publikační systém Wordpress a internetovou analytickou službu Google Analytics, které využívají tzv. „cookies", což jsou textové soubory umístěné ve vašem počítači, jež pomáhají internetovým stránkám analyzovat, jak je uživatelé používají. Informace, které „cookie" vytvoří o vašem použití internetových stránek (včetně vaší IP adresy), budou předány firmě Google, Inc. a uloženy na serverech ve Spojených státech amerických. Google použije tyto informace ke zhodnocení vašeho použití internetových stránek. Sestavuje totiž zprávy o aktivitách na internetových stránkách pro správce internetových stránek a poskytuje další služby, jež se týkají aktivit na internetových stránkách a používání internetu. Může také tyto informace zaslat třetím stranám, pokud to vyžaduje zákon nebo pokud informace pro firmu Google třetí strany zpracovávají. Google neporovnává vaši IP adresu se žádnými dalšími údaji, které spravuje. Výběrem příslušného nastavení na vašem prohlížeči můžete používání cookies odmítnout. V takovém případě se však může stát, že nebudete moci využívat všech funkcí těchto internetových stránek. Používáním těchto internetových stránek souhlasíte s tím, aby společnost Google vaše údaje zpracovávala takovým způsobem a za takovým účelem, jež jsou uvedeny výše. Systém Wordpress pak používá cookies při komunikaci s naším serverem, abyste se nemuseli neustále znovu přihlašovat a aby se vám načítaly stránky rychleji. JAK UPRAVIT VYUŽÍVÁNÍ COOKIES? Využívání cookies lze upravit podle toho, jak potřebujete (např. je můžete vymazat). Podrobné informace uvádí stránky AllAboutCookies.org. Můžete vymazat všechny cookies, které jsou již na vašem počítači a většina prohlížečů také nabízí možnost zabránit tomu, aby byly cookies na váš počítač ukládány. Pokud však tuto možnost využijete, budete zřejmě muset manuálně upravovat některé preference při každé návštěvě daných stránek a nelze ani vyloučit omezení některých služeb a funkcí stránek.

Zavřít