Vražda v Židovském městě (7)

Jakub Schikaneder: Vražda v domě (1890, detail)

Jakub Schikaneder: Vražda v domě (1890, detail)

Předchozí část

Lehman si vzal další kus klobásy a s plnými ústy spokojeně odvětil:

„Právě prohledáváme všechny chudobince, špitály a Meierovic sousedy. Na strážnici už mě čeká aspoň deset podezřelých. Budeme se ptát, vyslýchat a pátrat. Hledáme neobvyklé množství peněz, krev, vražednou zbraň, uříznutý plátěný měšec, kožený měšec z truhly a tak dále a tak dále. Policejní práce je o systematičnosti, pane Schäfer. Je to jako prosívání hromady písku, do které někdo schoval špendlík. Pokud jste ale pečlivý, nakonec se vám v sítu ozve cink! A špendlík je na světě.“

A již se natahoval po dalším kousku klobásy.

„Mohu se však ještě zeptat, pane komisaři,“ nepřestával Schäfer, „proč vlastně prohledáváte chudinské útulky? Ty přece zavírají brány před setměním a pak se již nikdo nedostane dovnitř ani ven. A my víme jistě, že k vraždě došlo krátce před půlnocí.“

Lehman se zakuckal a zůstal hledět na Schäfera s otevřenými ústy a kusem klobásy v ruce.

„Hm, tedy…“ mumlal zaraženě. „To je přece běžný procesní postup!“ prohlásil pak vítězoslavně.

„Který vede k čemu?“ nedal se Schäfer.

„Který vede… který vede… no, podívejte, třeba tam najdete někoho, kdo se chová podezřele, že, a při výslechu se třeba sesype a ze strachu vám vyžvaní, že ten a ten jeho kumpán dnes večer chystal nějakou velkou ránu, jak se říká. No a vy už pak jdete skoro najisto,“ zašermoval klobásou a zatvářil se, jako by ho jeho vlastní vysvětlení zcela uspokojilo.

„Ah ano,“ řekl Schäfer. „Tak tedy… hodně štěstí.“

„Ano,“ řekl Lehman, dopil víno, kývl na koncipistu a vstal. „Děkujeme za pohoštění, pane Schäfer, a…“ vtom jeho pohled padl na chlapce. Hoch během jejich rozhovoru usnul v nepřirozené pozici na opěradle sofa. „No jo… a co s tím klukem?“

„Obec se o něj postará,“ odpověděl rabín. „Přidělíme ho slušné rodině.“

Ale Lehmanovi se to nelíbilo.

„Tak moment, pane Rapoport. Tohle, myslím, nepůjde. Něco jiného je, pokud chlapec bydlí u své dvacetileté sestry, a něco jiného, aby byl jen tak přidělen nějaké rodině. Má přece tetu a strýce, který je jeho poručníkem.“

„Ten ovšem není Žid!“ namítl rabín.

„Je ovšem jeho nejbližším příbuzným!“ trval na svém Lehman.

„Ale je to křesťan! Pro chlapce to bude znamenat vytržení z kořenů a možná i ztrátu víry! Stane se z něj gój a apikores!“

„Poslyšte, rabbi,“ začal pomalu Lehman, ale bylo vidět, že se začíná rozčilovat. „Nevím sice, co je apikores, ale vím, co je to nejbližší příbuzný…“

„Nejbližší chlapcovi příbuzní jsou jeho bratři a sestry v židovské víře,“ řekl rozhodně rabín. „Křesťanská rodina chlapci neumožní žít v souladu s tórou a připraví ho tak o spasení. To jako rabín nemohu dopustit.“

Komisař Lehman začal rudnout ve tváři.

Náhle Schäfer zamával rukou.

„Když dovolíte, pánové…“

Oba muži se na něj podívali.

„Je přibližně jedna hodina v noci. Minimálně jedna ulice v Josefově je v tuto chvíli převrácená na ruby, není ani vyloučeno, že se tam už budou motat nějací novináři, v Paříži by tomu tak již jistě bylo, je potřeba vydat různá prohlášení, Mistr Rapoport bude mít celou řadu povinností, stejně jako vy, pane komisaři, máte spoustu práce na strážnici s výslechy různých podezřelých, které vaši muži po Praze nasbírali. Mám pro vás návrh. Nechte chlapce zatím zde. Beztak spí a hádám, že by ho neprobudila ani rána z děla. Já s ním zítra zajdu za strýcem, budu ho o všem informovat a domluvím setkání s rabínem. Třeba bude možnost dohodnout se na řešení, které bude vyhovovat jak oběma stranám, tak úřadům. Nepřipadá mi, že by o něj ten italský apatykář bůhvíjak stál.“

Komisař Lehman se poškrábal na bradě.

„Mně toto řešení vyhovuje,“ prohlásil potom.

Rabín Rapoport si Schäfera pozorně prohlížel.

„Dobrá, to zní jako rozumná řeč,“ souhlasil pak.

„Tak tedy dohodnuto, pánové,“ řekl Lehman a nasadil si klobouk. „My tedy odcházíme a vy nám zítra oznámíte co a jak. Jdeme,“ kývnul na koncipistu, který si již složil všechny věci a byl připraven k odchodu. „Pánové!“ srazil podpatky a lehce se uklonil.

„Masson!“ zavolal Schäfer. „Sluha vám otevře,“ kývl na Massona, který se objevil ve dveřích. „Na shledanou. Ach! Rabbi!“ přejel si náhle rukou přes čelo. „Než se rozejdeme, ještě bych vás na minutku obtěžoval s jednou listinou… To už se policie nijak netýká…“ řekl směrem k Lehmanovi.

Lehman pokrčil rameny a vzápětí i s koncipistou a Massonem zmizeli z bytu.

Rabín, který se již také zdvíhal ze židle, opět usedl a zvědavě se na Schäfera díval.

„O jakou listinu jde, pane Schäfere?“

Schäfer však neodpověděl, šel ke stěně, rozepnul popruhy u jednoho z kufrů a po chvíli hledání se vztyčil.

Přikročil ke stolu a položil před Rapoporta na stůl jakýsi zažloutlý list. Sotva si rabín všiml písma, s okamžitým zájmem se nad listinou sklonil. Potom byl nějakou chvíli zcela potichu, jen mírně bezhlesně pohyboval rty. Pak listinu odložil, pohladil si vous a vážně na Schäfera pohlédl.

„Kdopak vy vlastně jste, pane Schäfere?“ zeptal se a jeho oči teď vypadaly jen jako malé temné škvírky. „Pan komisař se jen zmínil, že se těšíte přízni císaře, a že před vámi můžeme být zcela otevření, ale nic konkrétního mi neřekl.“

„Je pro vás tato listina zajímavá?“ odpověděl Schäfer otázkou.

„Velmi zajímavá,“ řekl Rapoport. „Jedná se zřejmě o opis fragmentu jednoho z textů Saadia ben Josefa Gaona, rabína, který žil před tisícem let v Babylonu. Tento text mi není znám. Ale vám je zřejmě známo, že jsem před dvaadvaceti lety otiskl v našem hebrejsko-německém listu ve Vídni jeden článek, týkající se právě Gaona, který mi získal jistou proslulost a zřejmě také vedl k mému prvnímu rabinátu v Těrnopoli.“

Schäfer zavrtěl hlavou.

„Až takové podrobnosti neznám, Mistře Šelomone. Jen jsem věděl, že vás Geon zajímá a když jsem vybíral dar pro vás, bylo tedy ihned jasné, že půjde právě o tuto listinu. Kdybych ji náhodou nemohl získat, přivezl bych vám prostě nějaký jiný dar.“

„Dar,“ řekl pomalu rabín, „z rukou křesťana je vždycky závazek. Co ode mě budete chtít?“

„Pokaždé, když mířím do nějakého města, vezu s sebou pár drobností pro místní význačné muže a věřte, že tak činím zcela bez nároků na vděčnost či závazky. Ve vašem případě bych však, Mistře, učinil výjimku. Rád bych od vás přece jen něco získal.“

„A to?“

„Rád bych se dozvěděl pravdu.“

„Pravdu o čem?“

„Pravdu o chlapcových rodičích.“

„Jakou pravdu?“

„Pravdu o jejich životě i smrti.“

Rabín se zachmuřil.

„Jste rozený sofista. Ale není pravda, kterou byste potřeboval znát. A v nalezení vraha, který chtěl oloupit tu nešťastnou dívku, vám skoro rok stará historie nijak nepomůže.“

„Naopak, Mistře Šelomone. Situace je totiž taková, že cílem vraha Galiah Meierové vůbec nebyly peníze, které měla či které by mohla mít v bytě.“

„A to z důvodů?“

Johann Schäfer vytáhl z kapsy saka krátké viržinko, vyjmul z něj slámku a pomalu si zapálil nad plamenem svíčky.

Rapoport trpělivě čekal. Již se smířil s tím, že jeho společník působí tu a tam poněkud arogantně. Ale tak mu ostatně připadala většina gójů.

„Za prvé:“ řekl Schäfer. „Pokud by šlo pachateli jen o peníze, mohl si loupež naplánovat na dobu, kdy nebyla doma dívka ani chlapec a obešel by se bez poměrně psychicky i fyzicky náročného aktu vraždy. Chlapec jistě chodil do školy a dívka musela zajišťovat různé pochůzky. Byt byl nepochybně často prázdný.“

„Ovšem přes den!“ namítl rabín. „A to jsou v Josefově na ulicích tisíce lidí! Není jen tak možné páčit tam dveře za bílého dne!“

„I v takto malinké slepé ulici? Tam jistě neproudí neustále davy. A na vylomení jejich chatrného zámku by stačila zručnému zloději doslova vteřina.“

***

Další část

© Elsa Müller, 2017

Profesionální literární kurzy pro začátečníky i pokročilé

Elsa Müller

Elsa Müller

https://www.facebook.com/elsa.muller.cz

Mohlo by se vám líbit...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Při poskytování služeb nám pomáhají cookies. Používáním webu s tím vyjadřujete souhlas. Více informací

CO JSOU COOKIES? Cookies jsou malé datové soubory, které jsou nezbytné pro správnou funkci internetových stránek, a které váš prohlížeč někdy ukládá ve vašem počítači nebo mobilním zařízení, což je běžné u většiny moderních internetových stránek. Stránky si tak na určitou dobu zapamatují úkony, které jste na nich provedli, a preference (např. přihlašovací údaje, jazyk, velikost písma a jiné zobrazovací preference), takže tyto údaje pak nemusíte zadávat znovu a stránky se i rychleji načítají. JAKÉ COOKIES POUŽÍVÁME? Tyto internetové stránky používají elektronický publikační systém Wordpress a internetovou analytickou službu Google Analytics, které využívají tzv. „cookies", což jsou textové soubory umístěné ve vašem počítači, jež pomáhají internetovým stránkám analyzovat, jak je uživatelé používají. Informace, které „cookie" vytvoří o vašem použití internetových stránek (včetně vaší IP adresy), budou předány firmě Google, Inc. a uloženy na serverech ve Spojených státech amerických. Google použije tyto informace ke zhodnocení vašeho použití internetových stránek. Sestavuje totiž zprávy o aktivitách na internetových stránkách pro správce internetových stránek a poskytuje další služby, jež se týkají aktivit na internetových stránkách a používání internetu. Může také tyto informace zaslat třetím stranám, pokud to vyžaduje zákon nebo pokud informace pro firmu Google třetí strany zpracovávají. Google neporovnává vaši IP adresu se žádnými dalšími údaji, které spravuje. Výběrem příslušného nastavení na vašem prohlížeči můžete používání cookies odmítnout. V takovém případě se však může stát, že nebudete moci využívat všech funkcí těchto internetových stránek. Používáním těchto internetových stránek souhlasíte s tím, aby společnost Google vaše údaje zpracovávala takovým způsobem a za takovým účelem, jež jsou uvedeny výše. Systém Wordpress pak používá cookies při komunikaci s naším serverem, abyste se nemuseli neustále znovu přihlašovat a aby se vám načítaly stránky rychleji. JAK UPRAVIT VYUŽÍVÁNÍ COOKIES? Využívání cookies lze upravit podle toho, jak potřebujete (např. je můžete vymazat). Podrobné informace uvádí stránky AllAboutCookies.org. Můžete vymazat všechny cookies, které jsou již na vašem počítači a většina prohlížečů také nabízí možnost zabránit tomu, aby byly cookies na váš počítač ukládány. Pokud však tuto možnost využijete, budete zřejmě muset manuálně upravovat některé preference při každé návštěvě daných stránek a nelze ani vyloučit omezení některých služeb a funkcí stránek.

Zavřít